|
Staří Řekové na Ježkově
Druhých 14 dní v červenci patřilo sokolské tábořiště Ježkov u Doubravice již tradičně královédvorskému Sokolu. V táboře pod sokolskou vlajkou prožilo dobrodružné chvíle 48 dětí. Nejstarším nechybělo mnoho do 16 let, nemladší byla tříletá Janička.
Etapová hra patří neodmyslitelně k našemu táboru, ta letošní měla název Staré řecké báje a pověsti. Autorem etapovky byl Jirka Hotový, který děti hrou provázel jako božský Áres. Než se děti vrátily z Doubravice, kde položily květiny k pamětní desce věnované Karlu Ježkovi, zakladateli tábora, vyrostlo v táboře pohoří pod Olympem i samotný Olymp. Z Olympu promluvil k dětem Áres, aby jim ujasnil jejich situaci. Na Olympu stojí vedoucí – olympští bohové a pod Olympem táborníci – prostí smrtelníci. Půjde o to, které družstvo zvítězí a jako první vystoupí na Olymp.
Nejprve se bojovalo o to, jakou barvu budou mít tógy jednotlivých družstev a potom následovaly jednotlivé etapy, plné překvapení a napětí. V etapě Prométheus museli smrtelníci získat oheň z ohniště bohů a přinést ho, podobně jako Prométheus v bambusové holi do tábora. Úkol to nebyl snadný a všichni jej nesplnili. Druhou část úkolu, udržovat oheň po celou noc zvládli všichni.
Etapa Potopa světa byla etapou výrobní. Děti dostaly broušené kameny a měly si je odrátkovat. Tato činnost je velmi zaujala, a tak drátkovaly v každé volné chvilce. Podařilo se jim připravit pro své blízké originální dárky z tábora. V další etapě prožili smrtelníci Tantalova muka, když se měly zakousnout bez pomoci rukou do jablka zavěšeného na provázku. V úvodu etapy o Fajethonovi přijel na Olymp bůh Helios se svým slunečním vozem. Družstva měla řídit sluneční vůz podobně jako Fajethon. Naštěstí se všichni v řízení osvědčili a nikdo vůz nepřevrátil. Podobně jako Sysifos musela družstva valit těžké břemeno do kopce. I tentokrát byli smrtelníci úspěšnější a dosáhli cíle. V etapě Jáson a Argonauti museli táborníci přepravit co nejvíce masa z lodi. Cestu jim však ztěžovaly zákeřné Harpie, které je připravovaly nejen o maso, ale i o životy. Přesto byla zásoba získaného masa značná.
Počasí nám v prvním týdnu příliš nepřálo, a tak se vypravily děti do Théb k Pythii pro věštbu. Dozvěděly se, že se zlepší počasí, a že poletí vzduchem. To byla předzvěst etapy Daidalos a Ikaros, na smrtelníky čekal let na lanovce dlouhé 60m. Všichni strach překonali a údolí zdolali. Dalším úkolem bylo pojmenovat bohy, kteří žijí v táboře. Kromě Área trávily svůj čas na Olympu tři sudičky,Dionýsos, Helios, Nix, Athéna, Hádes, Hermes, Artemis, Niké, Demether a Poseidón s Amfitríté. Pojmenovat všechny bohy se povedlo pouze žlutému družstvu. Úkolem etapy Trójský kůň bylo vytvořit z přírodnin trójského koně, který bude mít 1m v kohoutku. Děti prokázaly velkou zručnost a fantazii a všechny koně se bohům líbily. Další den se táborníci na chvíli stali Perseem a svedli boj s Medúzou. Aby nezkameněli, museli se k ní dostat pozpátku pomocí zrcátka a pozadu propíchnout medúze hlavu – nafukovací balónek.
Po vyslechnutí báje Apollon a Marsyas si děti vyráběly hudební nástroje a potom skládaly písně o táboře. Bohové byli opět příjemně překvapeni.
Jednou z nejkrásnějších i organizačně a technicky nejnáročnějších byla noční etapa Orfeus a Euridika. Družstva se musela v noci vzbudit a vydat se na cestu do podsvětí. Průvodce duší jim dal obolos pro Chárona a poručil, že až k Euridice nesmějí promluvit. Myslím, že pro všechny zúčastněné to byl velký zážitek, když museli uspat zpěvem psa Kerbera a potom už po jednom dojít noční krajinou k Cháronovi a nechat se na loďce převézt přes řeku zapomnění a najít Euridiku.
V závěru etapové hry plnila družstva 12 Heráklových úkolů, po jejichž splnění ohlásila své vítězství zvonem. Poté mohli smrtelníci vystoupit na Olymp pro poklad.
Na Ježkově jsme nežili pouze etapovkou, jak by se nyní mohlo zdát. Stihli jsme také mnoho dalších věcí, jako byly pěší i cyklistické výlety, hry Lidské člověče, nezlob se, Pouťoví medvědi, Na krále , Michalovy krabičky, Veselé štafetové hry, Barevný masakros, stopovanou, sběr borůvek, výrobu barevných krabiček i pletení z bužírek, trénovali některé dovednosti, především zdravovědu.
Již po třetí do tábora zavítal otec a syn Lokvencové, kteří umožnili dětem projížďky na koních. Několikrát jsme navštívili koupaliště, připravili diskotéky i táboráky, uspořádali jsme velkou narozeninovou oslavu vedoucímu Mirkovi ke kulatým narozeninám a sehráli televizní představení u táboráku.
Na závěr se konal táborák pro hosty. I přes velké horko byla účast slušná. Předvedli jsme ukázky z etapových her a zazpívali jsme si u táboráku. Nyní už nezbývalo než se s letošním,již 13. táborem na Ježkově rozloučit. Děti budou vzpomínat a vedoucí začnou spřádat plány na příští tábor.
P. Špatenková
|
