|
Milé sestry a bratři, vážení hosté!
Dovolte mi, abych Vás zde přivítala také jménem královédvorského Sokola.
Tato výstava je věnována významnému jubileu 145 let od založení Sokola ve Dvoře Králové n. L.
Jako Královédvoráci můžeme být právem hrdi na to, že sokolské myšlenky vlastenectví a fyzické zdatnosti národa, které dali do vínku Sokolu jeho zakladatelé Dr. M. Tyrš a J. Fügner, našly ve Dvoře Králové n. L. odezvu již půl roku po vzniku první sokolské jednoty, kterou byl Sokol Pražský. A tak už v září 1862 začali královédvorští sokolovat.
Úředně byla sice naše jednota uznána až v roce 1863, ale to nic nezmění na faktu, že Sokol Dvůr Králové n. L. vznikl jako 10. sokolská jednota na světě.
Význam působení Sokola v českém pohraničí byl obrovský – především pro posílení národního uvědomění českého obyvatelstva.
Sokolové nejen cvičili, ale pořádali také veřejná cvičení, výlety, zábavy, šibřinky, účastnili se veřejného života a také pomáhali nově vzniklým jednotám v pohraničí, kde neměli Češi právě na růžích ustláno.
Být sokolem zavazovalo a sokolové mnohokrát v historii dokázali hesla o lásce k vlasti, ke svobodě a k demokracii proměnit v činy. Za 1. světové války vstoupilo mnoho sokolů do československých legií a svou kázní a smyslem pro povinnost byli vzorem pro ostatní. Jak dokazují archivní materiály, byli mezi legionáři i královédvorští.
Po vyhlášení samostatnosti pomohli právě sokolové udržet v zemi klid a pořádek.
Právě za 1. republiky došlo k velkému rozmachu Sokola. V době, kdy se nad naší republikou začala stahovat mračna nacizmu a všichni se právem obávali o další osud Československa, sokolové vyjádřili svůj postoj na X. všesokolském sletu. 30 tisíc mužů v prostných od Františka Pecháčka nazvaných Přísaha republice slíbili věrnost masarykovským ideálům první republiky. Už za pár měsíců přestala republika existovat.
Mnoho sokolů se zapojilo do protifašistického odboje v zahraničí i doma. Hodně bratrů a sester bylo pozatýkáno a uvězněno v koncentračních táborech, mnozí byli popraveni nebo umučeni. Nacisté dobře věděli, že mají v Sokolu silného protivníka. Proto 8. října 1941 uskutečnili zátah proti sokolům. V síti gestapa uvízli především činovníci a cvičitelé ČOS a žup. Tehdy byla postižena také naše jednota. Odvlečeni byli náčelník župy Podkrkonošské i jednoty Dvůr Králové bratr L. Měšťan a náměstek župního starosty a starosta jednoty Dvůr Králové bratr JUDr. F. Pařez. L. Měšťan byl z důvodu věku propuštěn, zato Dr. Pařez byl převezen do Terezína a následně do Osvětimi, kde 2. 2. 1942 podlehl následkům útrap.
Do všech koutů republiky vedly nitky sokolské odbojové organizace Jindra. Byli v ní zapojeni i královédvorští sokolové. Bratr K. Ježek, jako člen skupiny S-21-B organizoval přípravy k ukrytí parašutisty J. Potůčka a vysílačky Libuše. Parašutista měl být ukryt na sokolském tábořišti Ježkov u Doubravice. Skupina byla prozrazena, její členové pozatýkáni, stanným soudem odsouzeni a 9. 7. 1942 popraveni.
Během 2. světové války přišel Sokol o mnoho svých členů, řadu cvičitelů i činovníků.
Po 2. světové válce se zdálo, že už nic nestojí sokolům v cestě. Opak byl pravdou. Sokolům zbývaly necelé 3 roky. V té době dosáhla Česká obec sokolská milionu členů a připravovala se na XI. všesokolský slet.
Do příprav zasáhl únorový převrat roku 1948. Komunisté si ještě netroufli zrušit slet, aby si nepokazili pověst před světem. Mysleli si, že slet zneužijí pro svoji propagandu. Sokolové však vyjádřili svůj postoj tak, jako v roce 1938. Hesla v průvodu volala po svobodě a demokracii a před tribunou, kde stál Gottwald se svou suitou odvrátili tvář na opačnou stranu a prošli mlčky. Jejich chování nezůstalo bez následků. Došlo k zatýkání a vyakčňování nepohodlných členů Sokola. Mnozí byli i vězněni. Vyakčňování se nevyhnulo ani naší jednotě.
V následujících letech byl Sokol zrušen a název Sokol si mohly ponechat pouze vesnické jednoty. Naše jednota byla převedena pod hlavičku TJ Jiskra JUTA a později pod TJ Dvůr Králové n. L.
Díky cvičitelům a cvičitelkám, kteří přešli ze Sokola do odboru ZTV a později ZRTV a nadále udržovali sokolskou myšlenku, se podařilo obnovit Sokol v roce 1968. Bohužel pouze nakrátko.
Po roce 1989 se pustili věrní sokolové opět do obnovy Sokola. Dnes, 18 let po obnovení, se má sokolská organizace čile k světu. Královédvorská jednota má přes 400 členů. Vedle oddílů sokolské všestrannosti vznikly některé sportovní oddíly. Naši cvičenci a sportovci se účastní s úspěchem sportovních soutěží na župní, krajské, oblastní i republikové úrovni. Výborně reprezentují nejen naši jednotu, ale také město Dvůr Králové n. L.
Sokol nabízí sport a cvičení pro všechny věkové kategorie od rodičů s dětmi po seniory. I v současné době je kromě cvičení a závodění náplní i další spolková činnost, jako jsou pobyt v přírodě, táboření, výlety, šibřinky a další aktivity.
Během 145-leté činnosti naší jednoty prošla Sokolem řada cvičenek a cvičenců, kterým se věnovalo mnoho cvičitelek, cvičitelů i činovníků. Není možné vyjmenovat všechny ty obětavce, kteří nelitovali volného času a bez nároku na odměnu se věnovali svým svěřencům, které vychovávali v duchu Tyršova hesla „V mysli vlast, v srdci smělost, v paži sílu“. Většina jich už není mezi námi, proto ať je tato výstava poctou jejich práci.
Prosím, abychom uctili nyní minutou ticha jejich památku!
Odkaz našich předchůdců nás naplňuje hrdostí nad jejich vykonanou prací. Budeme se snažit v ní pokračovat.
Nabízíme fotografie P. Špatenkové
Související články |
