|
Rozloučení se sestrou Danuškou Jelínkovou
Minulý týden jsme se dozvěděli smutnou zprávu, že do sokolského nebe odešla naše dlouholetá členka, sestra Danuška Jelínková.
Věnujme na rozloučenou Danušce malou vzpomínku.
Danuščini rodiče, Matysovi, byli sokolové, maminka cvičitelka žactva a tatínek vzdělavatel, proto se není co divit, že přivedli do Sokola také svoji šestiletou dcerku. Danuška cvičila v Sokole s válečnou přestávkou až do roku 1948. Po komunistickém převratu přešla do turistického oddílu, absolvovala kurz značkařů a 48 let vykonávala tuto záslužnou práci. Díky inzerátu se poznala se svým budoucím mužem Jindřichem Jelínkem, a od roku 1965 značili turistické trasy společně.
Když se po roce 1989 obnovil Sokol, Danuška se do něj vrátila. Právě probíhal nácvik na XII. všesokolský slet. Ve skladbě Věrné gardy si Danuška zacvičila ve Dvoře Králové, Jaroměři i v Praze. V roce 1995 se stal členem Sokola i její manžel, který se zapojil do nácviku České i Moravské besedy. Ve stejné době začali manželé Jelínkovi pořádat výlety pro zájemce z řad Věrné gardy. Sokolští turisté se pod jejich vedením vydávali na výlety do blízkého i vzdálenějšího okolí. O svých výpravách vedli pečlivé záznamy, a tak se díky jejich aktivitě Sokol Dvůr Králové n. L. propracoval v korespondenční soutěži Sokolské dny v přírodě do první desítky. Největším úspěchem bylo celkové 3. místo.
Do vysokého věku navštěvovali manželé Jelínkovi cvičení seniorů. Vloni na podzim Jindřich zemřel. Danuška se ztrátou těžko vyrovnávala, přišla nemoc a dlouhodobý pobyt v nemocnici. Následoval pobyt v domově pro seniory mimo Dvůr Králové. Jediné spojení s domovem zprostředkovávaly sestry Alena Doležalová a Hana Tafilová, které jezdily Danušku navštěvovat a povzbuzovat. Za to jim patří velký dík!
Na Danušku budeme vždycky vzpomínat jako na skromnou, tichou duši, která nezkazila žádnou legraci, na pracovitého člověka, který byl ochoten pro ostatní něco vykonat.
Čest její památce!
Výbor Sokola
|
